Úvod do taekwonda

Když bylo v dubnu roku 1955 korejským generálem Choi Hong‑hi [vyslovujte čchoe-hong-hi] (1918–2002) poprvé oficiálně představeno korejské veřejnosti moderní umění sebeobrany pod názvem taekwondo [vyslovujte tche-kvon-do], nikdo netušil, jak populárním se jen za několik málo let stane. Dnes, pouhých 63 let od jeho vzniku, jej aktivně vyznává přes 100 miliónů lidí po celém světě. Přestože se snad již každý člověk s taekwondem setkal – ať již na exhibicích, sportovních utkáních nebo také v mnoha filmech – stále se o něm mezi veřejností málo ví. Proto jsme se rozhodli Vám jej zde trochu přiblížit.

Smyslem vzniku taekwonda bylo vytvořit účinné umění sebeobrany, které by se dalo použít v dnešní moderní době 21. století a které by se mohl naučit každý (samozřejmě v rámci svých schopností). Neméně důležitým prvkem výuky je také aspekt morálních principů, který má vychovat člověka čestnějšího, zdvořilejšího, vytrvalejšího, sebevědomějšího, atp. Taekwondo je typické především svou velkou silou, dokonalou technikou nohou, rychlostí, obratností a tak není nic překvapujícího, že i v mnoha neasijských zemích jako USA nebo Polsko je taekwondo mnohem populárnější než ostatní bojová umění.

Mezi hlavní přednost výuky taekwonda patří jeho ucelená a dokonalá skladba, která zaručuje neustálou možnost zdokonalování se v technikách po mnoho let nebo i celý život. Základním prvkem výuky je nácvik základních technik. Po zvládnutí určité skupiny základních technik jsou tyto sdruženy do technických sestav, tzv. vzorů. Těchto vzorů je 24 a jsou rozděleny podle náročnosti.

Pro mnohé je nejatraktivnější částí taekwonda výuka boje. Vytvořený systém nácviku je rozdělen do několika fází, z nichž každá má za úkol nejprve naučit určitou vlastnost, která je v opravdovém boji potřebná (např. nácvik správné vzdálenosti mezi soupeři, kombinace jednotlivých technik, efektivní zakončení, atp.). Protože v simulovaném boji nelze použít na soupeře tvrdou techniku, která by mohla mít za následek i velmi vážné zranění, existuje také speciální část výuky, tzv. silové přerážení, kde má každý možnost si svou sílu plně vyzkoušet. Na exhibicích taekwonda je běžné přerážet 5 cm silné dřevěné desky nebo 10 střešních tašek najednou, sekání cihel nebo ledových ker, zlomení desky špičkou prstů, atd.

Vrcholnou formou výuky taekwonda je vlastní sebeobrana. Přestože je nespočet studentů taekwonda, existuje jich jen velmi málo, kteří o sobě mohou tvrdit, že zvládli i tuto část výuky. Smyslem výuky sebeobrany je připravit studenta tak, aby byl schopen se kdykoliv a kdekoliv ubránit jednomu nebo více útočníkům, a to jak neozbrojeným, tak ozbrojeným. Navíc techniky sebeobrany by měly být prováděny reflexivně, bez jakékoliv předchozí přípravy či domluvy.

Mezi další, neméně důležité části výuky patří posilování a otužování, zvyšování kloubní pohyblivosti, nácvik rychlosti a obratnosti (např. ve speciálních technikách se ve výskoku láme nohou dřevěná deska ve výšce kolem 2,5 metru). Důležité jsou kromě výuky technické teorie také historie, filozofie a etika, které učí studenty stát vždy na straně svobody a spravedlnosti.

Zpočátku se taekwondo zavádělo především jako armádní způsob boje, dnes však již můžete toto umění cvičit pod civilní Mezinárodní federací taekwonda (ITF). Tato organizace zajišťuje pro své členy výuku originálního taekwonda po celém světě (pomocí mezinárodních instruktorů), růst technické vyspělosti studentů (existuje 10 barevných pásů – technických stupňů kup a 9 černých pásů – technických stupňů dan) a také pořádá nejrůznější mezinárodní semináře a soutěže v taekwondu včetně oficiálního Mistrovství světa.

V České republice se taekwondo ITF cvičí od roku 1987 a v současnosti jsou čeští cvičenci taekwonda ITF sdruženi především pod Českým svazem Taekwon‑Do ITF ve 37 registrovaných školách, klubech a oddílech. Dohled nad výukou v České republice má již od roku 1987 korejský mezinárodní instruktor Hwang Ho‑yong [vyslovujte hvang-ho-jong], který je nyní již velmistrem (9. dan). V roce 2014 byl udělen prvnímu českému studentovi 7. dan, což je v současné době nejvyšší technický stupeň v České republice – mimo velmistra Hwanga, samozřejmě.

Již od roku 1992 má Česká republika také velice úspěšnou státní reprezentaci, např. Jaromír Michltrojnásobný mistr světa ve speciálních technikách (1999 Argentina, 2003 Řecko, 2005 Austrálie), Radka Dlouhá (Heydušková)první česká mistryně světa ve sportovním boji (1994, Malajsie), Jan Mraček a Michal Košátkomistři světa ve sportovním boji (2005, Austrálie), Jiří Hovorkaprvní český juniorský mistr světa ve sportovním boji (1995, Polsko). Taekwondo ITF tak patří mezi velice úspěšná česká sportovní odvětví a přípravě reprezentantů i talentů je věnována velká péče. Svými výkony se tak české taekwondo ITF zařadilo mezi absolutní světovou špičku a celý svět k němu vzhlíží s úctou. Nemalou měrou se o to zasluhuje právě velmistr Hwang Ho‑yong, který je mezi studenty taekwonda uznávanou světovou veličinou a právem patří mezi nejlepší učitele taekwonda ITF na světě.

Český svaz Taekwon‑Do ITF prezentuje svoji bohatou činnost v časopisech zaměřených na bojová umění (např. Fighter’s magazín) a především pak na vlastních webových stránkách www.taekwondo.cz, kde také publikuje svůj vlastní časopis – Bulletin Českého svazu Taekwon‑Do ITF, který je pro nejširší veřejnost k dispozici v elektronické podobě.